V předvečer pátého výročí vzniku republiky se spisovatel Karel Poláček ve svém novinovém článku rozepsal o jisté dramatické národní újmě: z českých a moravských ulic začaly podezřele mizet klobouky. Snad prý z důvodů jakési přírodní filozofie začali muži nosit své klobouky spíše v ruce, nebo dokonce vybíhali do ulic prostovlasí, živení chabou nadějí, že jim snad takto slezou vlasy až o poznání později.

že musíme nabídnout i něco jiného. Do čeho jste se tedy pustili dál? Vojta: Do

se nebojím, že bychom neměli z čeho vybírat. Dokonce se nám sami ozývají

každý z nás), že mají z čeho žít vojáci, hasiči, lékaři, učitelé. Mnozí z

stránek, nejen z běžného života. Vím, čeho jsou lidé schopní, a domnívám se,

animovaná televize pro dospělé. Něco, u čeho by se člověk opravdu nahlas a

zpozornět, abychom se podobným věcem vyhnuli? Čeho si všímat? Jde o peníze, takže se útočníci

bodů a 15 doskoků. „Stalo se to, čeho jsme se obávaly. Naše hráčky mohou

akciových trhů středoevropských zemí, včetně české burzy, vykázal kladné zhodnocení kolem tří procent,“

aby v případě příletu věděl, do čeho jde. Jak moc vám zkomplikovala situaci

střechy, ale také na to, z čeho má být dům postavený. Předem tedy

zásahu. Váhy Váhy by měly pečlivě zvažovat, do čeho všeho se tento rok uvážou. Hrozí