chaosu, který hlavní město (potažmo zbytek republiky u rozhlasových přijímačů) pohltil. Lidé prý hromadně utíkali

Přesně před šesti lety se stalo něco podobného. Ostudný výprask 1:5 v Rusku. Nejhorší výsledek v samostatné české historii. Strašidelný zápas! Bez chuti, bez zájmu, odchozený, plný nedorazů. Fotbalová sabotáž. Utrpení. Stejně jako v sobotu v Tbilisi, kde Češi v Lize národů schytali od Gruzie nedůstojnou porážku 1:4.

Pečlivě oholená hlava, čokoládová pleť, úderné výpady po lajně, útočné choutky. Pamatujete na Nivalda, Roberta Carlose teplického fotbalu, jak před dekádou ničil soupeře v české lize? Pořád ještě kope, teď už jen nižší soutěž za Uniao Coimbra 1919, zároveň podniká a doma v Portugalsku s přáteli plamenně řeší Euro. Tedy i entrée Ronalda a spol. proti Česku.

„Ahoj Marcelko, jak se máš? Dlouho jsme se neviděli. Mimochodem, nemáš náhodou lístky na zápas našich hokejistů?“ I takové zprávy dostává v těchto dnech Marcela Ziembová, maminka Davida Pastrňáka.

Dva dny po českém zápase s Portugalskem se vrací zpátky do Bragy, kde působí, a tak v žertu říká: „Z taktických důvodů by asi nebyla špatná remíza.“ Brzy dvaadvacetiletý Lukáš Horníček je už zase jediným českým fotbalistou v portugalské lize.

Leckteré jsou tak zvláštní, že si zaslouží něco vysvětlujících slov. Další již docela nové a překvapující nejsou, protože na ně trendy upozorňovaly. Sexuální fetiše křižují Evropou, každá země má však svého favorita. Česko se přitom o svou nejpreferovanější libůstku s nikým nedělí.

která jela ve směru z Náměstí Republiky na Palmovku, se odehrál konflikt mezi

stává, že volají zákazníci z celé republiky a chtějí poslat alespoň něco se

východní Evropy, podniká i v České republice. Od Vídně po Moskvu spravuje účty

že je železnice pro Armádu České republiky zastaralým způsobem dopravy a přepravy, opak

od obytných domů. Přestože někde v republice je to asi 300 metrů, u

Je skoro jisté, že tohle bude naposledy. V Evropě už hrát nechce, takže pohárové zápasy ho do Česka nezavanou. Kdyby se náhodou měly národní týmy potkat během Eura ještě jednou, tak nejdřív v semifinále. A za dva roky na mistrovství světa? To je v nedohlednu, navíc pro devětatřicetiletého Cristiana Ronalda už zřejmě pozdě.