V předvečer pátého výročí vzniku republiky se spisovatel Karel Poláček ve svém novinovém článku rozepsal o jisté dramatické národní újmě: z českých a moravských ulic začaly podezřele mizet klobouky. Snad prý z důvodů jakési přírodní filozofie začali muži nosit své klobouky spíše v ruce, nebo dokonce vybíhali do ulic prostovlasí, živení chabou nadějí, že jim snad takto slezou vlasy až o poznání později.

hráče do pořádku, ale máme z čeho vybírat. Věřím, že se připravíme tak,

Vůbec jsem si neuměla představit, do čeho jdu, ale baví mě to hrozně.

nakupovaly za devizy, aby měli z čeho čerpat autoři obhospodařující zahraniční tematiku. S

takhle polopaticky, takže divák se nemá čeho přidržet. Výprava včetně kostýmů sice nabízí nespočet

tříměsíční kontrakt na nikl na londýnské burze vyskočil o 3,6 procenta, na v

Coldplay zas mají něco extra, u čeho věrný fanoušek na povel zjihne. A

nás úplně všechno. Ví, co uděláme, čeho jsou hráči schopní.“ On a Friis se

ovládli domácí soutěž čtyřikrát za sebou. Čeho lze vlastně ještě dosáhnout?“ Podobně to asi

Com., Rittnerovo, Arnoldovo a dvorské nakladatelství Ch. G. Schultzeho v Drážďanech, od 20.

bychom se tam dostali a z čeho léčbu zaplatili. Naštěstí jsme dostali kontakt

mají, jejich herectví prospěla. Měly z čeho čerpat, protože jsou propojeny velkou tragédii.