V seriálu o zahraničních podílových fondech dnes pokračujeme nabídkou společnosti ze země našich jižních sousedů. Investiční společnost ERSTE Sparinvest KAG je součástí koncernu Erste Bank a rakouské skupiny Sparkasse. Domácím investorům je známá zejména nabídkou zajištěných fondů ESPA. Jejich distribuce, podobně jako všech fondů ISČS, je vyřešena přes pobočkovou síť dceřiné společnosti, České spořitelny.

Ve druhé části našeho letního miniseriálu se zaměříme na investory, kteří sice nedisponují miliony na účtech, jsou ale schopni investovat sumu přesahující sto tisíc korun a měsíčně nemají problém obětovat i několik tisíc korun.

V minulém článku věnovaném rozdělení fondů jsme se zmínili o potřebě dělit fondy do vícero podskupin také v rámci jednotlivých druhů (akciové, dluhopisové, smíšené, peněžní). Dnes se blíže podíváme na akciové fondy, do kterých u nás mohou investoři vkládat své prostředky nenominované v koruně.

Kodaňská konference o klimatu se vyhnula totálnímu kolapsu jen tím, že "vzala na vědomí" novou dohodu, kterou Barack Obama dojednal s klíčovými rozvojovými zeměmi. Proti nezávazné dohodě, která nestanovuje žádné limity, se postavily rozvojové země. Přesto je platná.

Od 1. května vstoupily v platnost nové zákony týkající se kapitálovýho trhu, které přinesly rozšíření možností investování do jiných tipů aktiv a to prostřednictvím tzv. speciálních fondů. Mnoho investorů se těšilo na větší možnosti zhodnocování svých peněz a to i prostřednictvím realitních fondů, praxe však ukázala opak. V současnosti nebyl v české republice povolen žádný nemovitostní fond. Jak tedy investovat do nemovitostí v malém?

Finanční trhy reagovaly na londýnské výbuchy o mnoho klidněji než na teroristické útoky z 11. září. Přesto však tyto události zřetelně hnuly s kurzy i cenami aktiv po celém světě. Analytici se shodují, že z pohledu finančních trhů bude mít londýnský útok přes počáteční šok jen krátkodobý efekt. Na terorismus jsme si totiž již zvykli.

Profesor VŠE Zbyněk Revenda reaguje na text ekonoma Pavla Rysky Omyly zastánců centrální banky: Dovoluji si uvést poznámky k příspěvku v širším kontextu. Pokusím se být co nejstručnější, přesto upozorňuji, že moje poznámky budou znamenat dlouhý a možná složitější text.

Na našich stránkách jsme se již v minulosti zmiňovali o možnosti vypracování investičního profilu, které vám banky, nebo investiční společnosti nabídnou před koupí podílových listů. Ne každému však v konečném důsledku budou stačit navrhovaná řešení, jejichž nevýhodou je přeci jen mírně omezená nabídka podílových fondů. A někomu zase bude vadit, že jinou možnost kromě fondů mu společnosti nenabídnou. Co s tím?

V ČR se opět někomu podařil husarský kousek, když prodělal více než tisícovce lidí pár set milionů korun. Bohužel, již tak velmi konzervativní pohled na investice se po takové zkušenosti nejspíš nezmění. Houfný návrat peněz do bank ale také není tím správným řešením stávající situace.

očekávali. U zlata a jiných komodit zaručuje emitent (oprávněný prodejce) často zpětný odkup. Je

České akciové tituly dosahovaly v posledních letech nadprůměrných zisků. Akciový index pražské burzy PX-50 si v roce 2004 připsal více než 56 procent. Zisky počítané v desítkách procent jsou však již minulostí. Za první půlrok si pražská burza připsala více než 15 %, přestože v březnu prošla silným propadem a zažila i nejhorší den ve své historii, kdy za jediný den oslabila o téměř šest procent. Kolik vám vynesou české akcie a dluhopisy?

Češi nechtějí riskovat, to je obehraná písnička. Buď to souvisí se zklamáním z kupónové privatizace, s propady světových a domácích akciových trhů v minulosti, nebo nespolehlivostí brokerských firem apod. Každopádně riziko je v našich končinách cizí slovo, což ale není dobře. Investovat do rizikových aktiv totiž neznamená prodělat a naopak i při bezrizikových investicích nakonec prodělat můžete. Tak kam tedy s penězi?