Diskuse, do níž se každý rád zapojí, ale nikdo nezná skutečný stav: tak lze stručně shrnout začínají debatu politických špiček na téma, kolik vlastně bude republiku stát vstup do Evropské unie a zda se vůbec "návrat do Evropy" vyplatí. Neoficiální vládní dokument v loňském roce udával celkové očekávané výdaje na vstup do unie ve výši 185,5 miliardy korun. Maximální výše bruselských dotací, závislá od výše domácího hrubého produktu, by v současnosti činila 71 miliard korun ročně.

Tak nízké saldo zahraničního obchodu jako loni ekonomové od vzniku samostatné České republiky ještě nezaznamenali. Česko vyvezlo zboží za jeden bilion a 697 miliard korun. V zahraniční naopak nakoupilo za 1,717 bilionu. Celkový schodek statistici vyčíslili na 20,6 miliardy korun.

Německý plán na zpřísnění finančních pravidel Evropské unie nemá velké šance na úspěch. Evropa, ať už se tím míní 16 zemí s eurem nebo všech 27, se neumí pořádně zreformovat. Návrhy změn unijních smluv, které Němci představili minulý pátek v Bruselu, označil šéf Evropské komise za "naivní".

ekonomika česká, vyjádřeno v růstu reálného HDP. To je dramatický rozdíl za relativně...letos dluh vzrůst na 57,8 procenta HDP. „Polské veřejné finance směřují na neudržitelnou

dluh z nynějších zhruba 160 procent HDP na 120,5 procenta v roce 2020....celkové zadlužení Řecka na 120 procent HDP do roku 2020. Protože klíčová analýza ukazovala,

Česko má nového ministra obrany, kabinet Vladimíra Špidly má zároveň ve svých řadách poprvé nestraníka. Prezident Klaus jmenoval do čela resortu dvaapadesátiletého Miroslava Kostelku. Dosavadní první náměstek nahradil svého šéfa Jaroslava Tvrdíka, který 30. května definitivně na svou funkci rezignoval.

Demonstranti zaplní ulice Londýna a státníci největších ekonomik povečeří v sídle britského premiéra. Mezi hosty bude i Mirek Topolánek coby šéf předsedající země EU. Ačkoliv summit začíná zítra, v Londýně je už od úterý americký prezident Barack Obama, dále australský šéf vlády Kevin Rudd či mexický prezident Felipe Calderón.

Pád domácí ekonomiky v prvních třech měsících letošního roku pokračoval. Hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí poklesl o 4,5 procenta, což je nejhorší výsledek v novodobé historii České republiky. Odhady poklesu se pohybovaly od dvou do čtyř a půl procenta, přičemž většina odhadů se blížila spíše menšímu propadu. Ohlasy politiků a analytiků jsou značně různorodé, což jenom dokládá neočekávanost nastalé situace.

Britské volební kampani dominovaly podobně jako v Česku nezaměstnanost a škrty státních výdajů. Ostrovní ekonomika se totiž zadlužuje rychlostí Řecka a vítěz voleb může brzy litovat, že neprohrál.

Američané se začínají bát, že řecká nákaza zamíří zpět do USA. Ratingové agentury míří na rozpočty jižní Evropy i Irska a Británie. Krize už teď zdražuje dluhy Argentině a Rusku. Řecký parlament začal schvalovat bolavé vyšší daně a radikálně nižší platy a důchody. Zastaví to obavy?

Když chtěla česká vláda loni škrtnout státním zaměstnancům čtyři procenta z hrubého platu, vyšli obratem policisté a hasiči do ulic a zamýšleným úsporám byl v předvolebním sněmovním boji rychlý konec. To se stalo v „mírumilovné“ české kotlině.

Výkon německé ekonomiky, která hraje pro Česko zásadní roli, se ve třetím čtvrtletí mezikvartálně zlepšil o 0,7 procenta. Soukromá spotřeba ale táhla ekonomiku stále dolů, nespotřebovává ani vláda. Z recese se nejsilnější evropská ekonomika dostala už ve druhém čtvrtletí.