Vláda premiéra Miloše Zemana včera oznámila, že výdaje státní pokladny budou v příštím roce o 26,8 miliardy korun vyšší než její příjmy. Ty by měly dosáhnout 580,9 miliardy korun. Navržený deficit je mnohem vyšší, než se dosud očekávalo, a z prvních reakcí politiků se zdá, že v Poslanecké sněmovně s ním menšinová vláda narazí. O to spíš, že v příjmech jsou i peníze, které dosud vláda nemá jisté. Počítá totiž se zvýšením spotřebních daní a sociálního pojištění. I k tomu však musí dát souhlas parlament. Pokud řekne ne, zvýší se plánovaný schodek o dalších téměř devatenáct miliard korun. "Především nesouhlasíme s tím, aby se do příjmů státu započítávalo vyšší pojistné. Jsem přesvědčena, že to ve sněmovně neprojde, takže deficit bude ještě vyšší," konstatovala místopředsedkyně ODS Libuše Benešová.

Akcie poskytovatelů veřejných služeb táhnou v období poklesu trhů. Sektor výrobců a distributorů energií je považován mnohými investory díky vysokému dividendovému výnosu a nízké volatilitě zisků za "oázu klidu" na kapitálovém trhu.

V uplynulém týdnu jsme byli svědky propadů na všech frontách. Platí to především o domácí burze, na akciových trzích v USA byly ztráty mírnější. Také domácí podílové fondy výrazně ztrácely, investoři jim však, s výjimkou peněžního trhu, zatím věří.

Kondice českého hospodářství se bude letos podle ministerstva financí zvedat pomaleji, než se čekalo. Namísto více než dvouprocentního tempa poroste ekonomika rychlostí 1,9 procenta. V příštím roce se zvedne o 2,3 procenta, což je o čtyři desetiny méně, než činil předchozí odhad.

Zahraniční obchod se v přebytku usadil zřejmě na delší čas. V dubnu převážil vývoz nad dovozem o 5,1 miliardy a proti loňsku si polepšil o šestnáct miliard. Tak výrazné meziroční zlepšení ještě česká ekonomika nezažila, upozornil Český statistický úřad.

Odsunutí voleb na příští rok by mohlo Česko uchránit před rekordním deficitem ve výši 230 miliard korun. Poslanci oproštění od svých předvolebních slibů nyní budou muset otevřeně jednat o tom, které sociální dávky bude třeba od ledna seškrtat a jestli zvednout stropy na sociální a zdravotní pojištění nebo třeba DPH na potraviny.

Proti všem očekáváním Česká národní banka opět zlevnila úvěry a vzkázala lidem, že ukládat úspory do bank bude opět o něco nevýhodnější. Tímto krokem doslova šokovala bankéře a brokery, protože poté, co posunula základní úrokovou sazbu směrem dolů minulý měsíc, nyní další snížení nikdo nečekal.

Bankovní sektor v Česku ovládl zahraniční kapitál. Někdejší představy, že je možné vybudovat silné domácí banky, vzaly definitivně zasvé. Nejde však o žádnou českou raritu. Podobný vývoj se odehrál či odehrává v ostatních postkomunistických zemích. S dokončením privatizace Komerční banky a prodejem Union Group budou finanční domy se zahraničními vlastníky držet více než 95 procent trhu úvěrů a bezmála stejné procento vkladů.

Profesor VŠE Zbyněk Revenda reaguje na text ekonoma Pavla Rysky Omyly zastánců centrální banky: Dovoluji si uvést poznámky k příspěvku v širším kontextu. Pokusím se být co nejstručnější, přesto upozorňuji, že moje poznámky budou znamenat dlouhý a možná složitější text.

výdělky. Čili je to 2,5násobek českého HDP. Paralela to je výmluvná, obě země

by jejich dluh přesáhl 60 procent HDP země, musely by ho povinně ročně

Sektor dodavatelů technologií těžil v posledních 10-15 letech z rozsáhlých investic telekomunikačních firem do technologických inovací. V současné době však dodavatelé naráží na jisté bariéry. Jaká budoucnost čeká na ivestice do technologií?