ve skleničce. „Šak proč myslíš, že nosím mlýnek s sebou. Si to jídlo

Možná je to i váš kolega, který má otravný zlozvyk pojmout odchod z pracoviště co nejdramatičtěji a poté, co shrábne svých pět švestek, nezapomene na efektní tečku – vytáhne lahvičku oblíbeného parfému a posvětí svou osobu jedním, dvěma, či snad třemi šplíchanci. Kolega sic odchází v dál, ale ještě dlouho jej připomíná nevyvětratelný vonný oblak. Pčík!

jsem a spadla z autobusu na nos. Byla jsem vzteklá a nesnášela pláštěnku,

podle ní. Kdo chce fantastiku s nosem nahoru, kupuje ji v Argu. Kdo...v Argu. Kdo chce fantastiku s nosem nahoru a hromadou balastu o tom,

Tradiční červené nosy bodrých moravských alkoholiků by mohl mít

klamů, způsobujících například morfologickou proměnu mého nosu, takže jsem se cítil, jako bych

může slušná restaurace přijmout zákazníka, který nosí tohle?“ rozčiluje se další. „Kdysi vám byl

rovněž sbíral ceny. Holandsky znějící příjmení nosí po svém otčímovi, ale sám se

konkrétní lidé teď chytnou trochu za nos. Celou tuhle sezonu táhnu s sebou

toho zapotila. Už tady sedm měsíců nosím pod mým srdcem další srdce. Upřímně,

ta kožená bunda, kterou ve filmu nosím, se přešívala z motocyklové z 50.

Svou výživu si nosí v batohu na zádech. Ten místo...pumpu, kterou si i s výživou nosí v batohu na zádech. Konečně mohl