pomíjím. A to mě ještě čeká vyběhnout... no, vyjít si, abych byl upřímný, strážní

jako stvořený i pro takzvanou vinařskou turistiku. No, a protože součástí přírody je také

jakého indiána byste si přál?“ – „No prostě indiána,“ já na to. „... prostě indiána,“ já na to. „No to se mýlíte!“ Zmizel ve svém

expert na mladé hráče z The Athletic. „No, prostě dominoval. Už dva roky říkám,

papíru. Kdysi jsem se odhodlal k ‚no paper office‘ a všechny informace mám

vás vystřídal už v 36. minutě za stavu 0:1. No jo, dobře si to vybavuju. Není...vyměnil dresík se Schweinsteigerem, jo?“ A on: „No, kdo to vlastně je?“ Neznal ho

studovala vysokou školu, on hrál fotbal. No, hrál... Často střídal, občas si chodil

tým nejvíc potřeboval, byl jsem na dně.“ No vážně! Najednou se přestal hlásit o míč

k slzám. Stalo se to i vám? No, já se málem nedávno rozbrečela, když

zvládnete to. Těm druhým tisíckrát děkujeme. No a ty třetí upřímně litujeme a

proma nové sólové album, pojmenované prostě No Name. Čili vlastně nepojmenované. Antimarketing...skutečnosti dokonalou virální reklamní kampaní – u No Name nejde jen o hudbu, ale i o způsob,

měl nejvíc nahnáno? V New Orleans mě v takové no-go zóně (prostor, kam se nemá chodit,...napravo a já říkám: „Proč napravo?“ A on: „No jo.“ A koukal chvíli nalevo. Neboli: Kdyby