že různých „revolučních“ způsobů ovládání kdoví čeho tu už v minulosti bylo dost:

španělský monarcha před výkopem v čestné lóži familiérně plácl, mohl jen tiše závidět...

hledal a zprovoznil slušný stolní „tape deck“. Čeho lituju jen trochu, je absence Bluetooth,

o vše dělíme. Včetně financí? Z čeho žijete? Nám rozhodně nikdo žádné majetky nedává.

byl ještě zajda a nevěděl, do čeho jdu. Pak bylo covidové Tokio. Paříž

přemýšlíme z měsíce na měsíc, z čeho zaplatíme nájem a zaměstnance. Co bude

tam projede hlavou: Bože můj, do čeho jsem se to vrhla? Na druhou

hrdý? Na lenost. Z čeho máte největší strach? Z bolševika a „chcimírů“. ...které sdílím. Bez čeho se nikdy neobejdete? Bez zdravého rozumu a

gradovala, rána začala vlivem stresu znovu krvácet. Čeho nejhoršího jste musela být svědkem? Mámu fackoval,

pastí přispěla Paříž? Skutečně je z čeho vybírat, protože obří paláce galerií Louvre

že už se tu nemá do čeho pustit. Navíc porosty, které kalamitu přežily,

nějak zadat nebo jít do něčeho, čeho byste zpětně litovali? Váňa: Máme jasně nastavená