úlet,“ napsal na sociální síti Petr Ch. Dalšího uživatele naštvalo sobotní zpoplatnění, protože

obrázky mi připomněly Col de la Loze ve Francii,“ vykládal osmadvacetiletý Australan. „Zejména

ohrožující.“ Nenávist ale může rozdmýchat i něco, čeho se lidé bojí sami u sebe.

se nebojím, že bychom neměli z čeho vybírat. Dokonce se nám sami ozývají

přes různé druhy štěrků ve štěrkovém loži, přes které se voda z biobazénu

stránek, nejen z běžného života. Vím, čeho jsou lidé schopní, a domnívám se,

animovaná televize pro dospělé. Něco, u čeho by se člověk opravdu nahlas a

každý z nás), že mají z čeho žít vojáci, hasiči, lékaři, učitelé. Mnozí z

bodů a 15 doskoků. „Stalo se to, čeho jsme se obávaly. Naše hráčky mohou

zásahu. Váhy Váhy by měly pečlivě zvažovat, do čeho všeho se tento rok uvážou. Hrozí

V předvečer pátého výročí vzniku republiky se spisovatel Karel Poláček ve svém novinovém článku rozepsal o jisté dramatické národní újmě: z českých a moravských ulic začaly podezřele mizet klobouky. Snad prý z důvodů jakési přírodní filozofie začali muži nosit své klobouky spíše v ruce, nebo dokonce vybíhali do ulic prostovlasí, živení chabou nadějí, že jim snad takto slezou vlasy až o poznání později.

že musíme nabídnout i něco jiného. Do čeho jste se tedy pustili dál? Vojta: Do