Dost možná bude jedním z nováčků základní sestavy. Antonín Barák, český záložník a zástupce kapitána, před sobotním zápasem s Gruzií přesvědčoval: „Chci uspět za každou cenu. Celý tým je nastavený stejně. I po porážce s Portugalskem z něj cítím velkou energii, mám hrozně dobrý pocit a věřím, že to zvládneme.“

Hokejová euforie ovládla celé Česko. Tým trenéra Rulíka v pražském finále porazil Švýcarsko 2:0 a po 14 letech získal zlaté medaile.

Zatímco v západní Evropě, Kanadě či USA mohou spotřebitelé uplatňovat své nároky hromadně již desítky let, v našem právním systému tento institut dosud chyběl. Od 1. července je účinný dlouho očekávaný Zákon o hromadných žalobách. „Je ale spíše zklamáním,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest Jan Šůra.

Zvládl to. Ačkoliv jeho nástup do funkce hlavního trenéra reprezentace vyvolal mezi hokejovou veřejností značnou kontroverzi, důvěru si bezpochyby zasloužil. A to koneckonců v sezoně také potvrdil. Radim Rulík dovedl národní tým po dlouhých čtrnácti letech ke zlatým medailím. Aby dosáhl na úspěch, musel učinit několik nepopulárních kroků. Nicméně si neustále stál za svým. Redakce iDNES.cz vybírá pět tahů, které se podepsaly pod Rulíkovým tažením k titulu.

S přehledem nejlepší turnajové hodnocení si čeští hokejisté vysloužili od čtenářů webu iDNES.cz po vítězném finále domácího šampionátu. Všichni hráči se dostali pod průměr 1,50, celková známka týmu se zastavila na 1,30. Nejlépe si vedli brankář Lukáš Dostál (1,09) a střelec vítězné branky David Pastrňák (1,16).

Už bývá tradicí, že trenéra zlatých hokejistů zmáčí od hlavy až k patě. Radima Rulíka z dávky šampaňského štípaly oči, na krku ho tížila skleněná medaile prošpikovaná zlatem. Ale po týdnech nervů si mohl konečně ulevit. Oddechnout. Vyšlo to. Dovedl Česko k titulu mistrů světa. V Praze.

Za domácí úkol si přečtěte tento článek. Nebo ne. Jak chcete. Domácí úkoly mají být v Česku dobrovolné. A se startem školního roku opět ožívá věčná debata: neměli bychom je zrušit? Problematikou se zabýval Magazín Víkend DNES.

Z Ameriky dorazil do Prahy bez váhání. Cítil, že zabojovat na domácím mistrovství světa o medaili je šance, která se nemusí už nikdy opakovat. Až po finále český útočník Martin Nečas prozradil, že nejenže hrál bez kontraktu v NHL na další období, což se ví, ale také nastupoval se zlomeným prstem na noze a bolavým žebrem.

Voda potrápila manžele Ullmanovy z Putimi podruhé za jedenáct let. Tehdy měli dům sotva měsíc, kdy jím prošla ničivá povodeň. Následků se zbavovali téměř půl roku. Tak zlé by to tentokrát nemělo být, ale nepříjemné vzpomínky se lidem z obce na řece Blanici opět vracejí.

Těžko se chápe, proč Carolina Hurricanes zacházejí s Martinem Nečasem jako s nevlastním synem. Vždyť v NHL i na šampionátu svým uměním tak vyčnívá! Ať jste skutečný znalec, nebo prostý fanoušek, hned vás svým kumštem upoutá. S božskou lehkostí nabere rychlost, s pukem žongluje jako artista, nápaditě ho rozdává a pálí prudce i přesně.

nejvýznamnějších nezávislých iniciativ tohoto druhu v?České republice. Záštitu nad udílením

Opět z něj vyzařoval tak přesvědčivý dojem, že neinkasuje. Zrovna ve finále domácího mistrovství světa se taková brankářská kvalita vcelku hodí. Lukáš Dostál s ní jako první gólman po Tomáši Vokounovi vychytal Česku titul. „Je to moje práce,“ líčil po vítězství 2:0 nad Švýcarskem znovu s všudypřítomným klidem. Avšak s tím rozdílem, že teď už se nemohl dočkat velkých oslav.