Píše se, řekněme, rok 1983. Je páteční večer a na obrazovce začíná pravidelná zábava - před kamerou se svlékají striptéři a mladé ženy říkají věty, které by měl slyšet jen jejich gynekolog... Ano, je to nehorázný nesmysl. Ale uplynulo dvacet let a už jsme si na takové pořady zvykli.

"Chcete se dozvědět, jakou máte povahu? Napište nám dvacet řádek na nelinkovaný papír a pošlete nám je." Ještě dnes se v různých obměnách můžeme setkat s obdobnými inzeráty či obdobně uvozenými rubrikami časopisů. Nakonec nejde o nic nového.

Redaktoři Mobil.iDNES.cz a Technet.cz přinášejí on-line zpravodajství z veletrhu CES přímo z Las Vegas.

Čtenářům, kteří chtějí vědět, jak se cestuje s baťůžkem po jižní Americe přinášíme první část z deníku dobrodruha Martina Šulce: Je úterý 3. listopadu 1998 a já již téměř dvanáct hodin sedím v expresu Tarahumara spojujícím mexická města Los Mochis na tichomořském pobřeží a Chihuahua nalézající se na východ od hřebenů Sierra Madre Occidental. Před chvilkou se setmělo, totiž zhaslo, protože tropické večery jsou mnohem kratší než ty v mírném pásmu. Jak se blížíme k městečku Creelu, cíli všech batůžkářů, nervozita ve vagónu roste.

Hledáte práci, ale občas si nejste jisti, co se za záhadným názvem pozice ukrývá? V řeči personalistů je někdy těžké se vyznat. Přinášíme přehled obvyklých pozic u firem a stručný popis práce.

Pro všechny zatuhlé hráče počítačové Odyssey tu máme kompletního průvodce hrou psaného přehledným otázkovým způsobem, takže by pro nikoho z vás neměl být problém si v rychlosti vyhledat správné řešení toho úkolu, se kterým ani s vypětím všech sil nemůžete hnout.

"Dobrodružné" cestovky sem zatím nejezdí a ne každý má chuť sám se protloukat neznámými hřebeny. Skvělou alternativou je vydat se na cestu s nadšenci z některého z místních klubů vysokohorské turistiky. Kromě spolehlivého doprovodu takové společné putování umožní nahlédnout pod pokličku u nás takřka neznámé země.

Přestože jsme se Slováky žili mnoho let v jednom státě, pro mnohé stále Slovensko zůstává neobjevenou krajinou. Není tedy divu, že turisté ze vzdálenějších zemí o našich sousedech neví téměř nic a navíc si ho běžně pletou se Slovinskem. Přitom zde najdeme tolik zajímavostí.

má jakou zkušenost? Ano, nějaká windfall tax v minulosti občas někde byla, ale

Hlavní město světa, tak viděl Istanbul Napoleon Bonaparte. Dnes není ani hlavním městem Turecka, i když v srdcích Turků jím zůstal. "Ó Istanbule, jsi neocenitelný a nepostihnutelný. Obětoval bych celou Persii za jediný tvůj kámen," napsal za časů Otomanské říše turecký básník Nedim. Dvanáctimilionovou megapoli, založenou v 7. století před Kristem, ať už ji nazývali Byzancí, Konstantinopolí nebo Cařihradem, vždy opěvovali všichni její návštěvníci. A dnes dokáže uchvátit i přes příkrov smogu.

za své nákupy, rychle mávl na taxi a všichni spěchali do hotelu. Velitel

"Y está en su país mejor o peor?" A je teď u vás líp, nebo hůř? Snad nejčastější otázka prostých Kubánců, když se dozvídají, že jsme z Česka. Hned chtějí vědět, zda je nyní u nás po změně ze socialismu na kapitalismus větší bída, jak slýchají z oficiální propagandy.