Jestliže mají tuzemské životaschopné, ale předlužené podniky projít skutečnou restrukturalizací, měla by vláda podle Světové banky prosadit nová, jasná pravidla. "Restrukturalizace a vyrovnání věřitelů totiž za současného právního systému v podstatě neexistují," míní ve své zprávě experti Světové banky, kteří v minulých týdnech zkoumali právní prostředí v zemi a navrhli principy řešení. Ty jsou obsahem dosud neveřejné zprávy, kterou dostala v minulých dnech vláda k dispozici.

Pomoc kabinetu Miloše Zemana problémovým tuzemským podnikům, které za poslední rok stát podpořil téměř dvaceti pěti miliardami korun, se v některých případech minula účinkem. To se týká zejména krachujících hutí Vítkovice, kterým ministři natřikrát přiřkli zatím největší porci peněz - téměř třináct miliard korun. Do firmy přišly ze státních účtů dosud necelé čtyři miliardy a téměř polovina z nich namísto ve výrobě skončila u velkých věřitelů.

Před několika měsíci řekla vláda definitivní ne velkým průmyslovým gigantům, které chodily s nataženou rukou pro státní pomoc, a oživení vybraných podniků svěřila speciální Revitalizační agentuře. Od jejího založení neuplynulo ani sto dní a ministři opět schvalují pro podniky peníze.

Revitalizační plán ministerstva průmyslu je podle šéfa resortu Miroslava Grégra součástí celého systému oživení ekonomiky. "V opačném případě by mohl skončit nezdarem a podniky by mohly být za pár let ve stejné situaci jako dnes. A pak by už žádná pomoc nepřišla. Tohle je tedy poslední pokus a ten musí být jednoznačně zdařilý. Je to otázka života a smrti národního hospodářství této země," říká ministr Grégr.

od úvěrů, které jim podniky nesplácejí. Kapitalizací těchto pohledávek pak stát hodlá získat

Projekt revitalizace bude uskutečňovat akciová společnost s názvem Revitalizační. "Základní jmění a.s.Revitalizační bude 100 miliónů korun,"řekl na tiskové konferenci ministr Grégr. Půjde o stoprocentní dceřinnou společnost Konsolidační banky, její vznik bude iniciovat ministr Svoboda ihned. Podrobnosti revitalizačního programu však bude dalších čtrnáct dnů připravovat skupina složená z ministrů Grégra, Mertlíka, Svobody, Císaře a Motejla.

Před deseti lety nepředstavitelné, nyní málem běžná záležitost - vlastnit akcie Coca-coly, Mc'Donalds či Siemensu. Ještě nedávno byla tato slova doménou seriálových milionářů a v tuzemsku převážně finančně movitých klientů. V současnosti však stále více pošilhávají po zahraničních trzích i lidé, kteří miliony neoplývají.

Českou spořitelnu, jejíž hospodaření letos zřejmě skončí desetimiliardovou ztrátou a v níž má vklady dva a půl milionu střadatelů, vláda nenechá padnout. Prostřednictvím Konsolidační banky jí půjčí pět a půl miliardy korun a odkoupí bezcenná aktiva a převezme sociální úvěry. "Je to pomoc vkladatelům, nikoli bance nebo jejímu vedení, a už vůbec ne akcionářům," prohlásil ministr financí Ivo Svoboda.

zda se bude rýsovat  nějaké řešení pro kapitalizaci bilancí řady evropských bank. Pokud se

Stále horečnatější je jednání o osudu severomoravského hutnictví. Svědčí o tom i nebývalá účast na jednání regionální tripartity, jehož hlavním tématem byly právě hutě: do Ostravy se sjeli tři ministři - Grégr, Špidla a Lachnit. Vláda by měla o hutích rozhodnout do konce června. Nikdo nezpochybňuje, že hutní část Vítkovic, Novou huť a Třinecké železárny je třeba spojit. Otázkou však je, komu bude nový Český ocelářský podnik (ČOP) patřit.

Občanskou demokratickou alianci už nepovede dosavadní předseda Daniel Kroupa. Na víkendovém sjezdu v Třešti na Jihlavsku ho na příští dva roky vystřídal Michael Žantovský, který až dosud zastával post místopředsedy. Je to překvapivá zpráva: Žantovský nebyl mezi těmi, kdo dopředu ohlásili svou kandidaturu. Mnohem větší šance delegáti dávali Kroupovi nebo místopředsedovi Oldřichu Kužílkovi. Po několika hodinách, kdy se nedařilo předsedu aliance zvolit, se však ukázalo, že Žantovský je jediný průchodný.

Zástupci firmy ZVVZ Milevsko se dohodli s vládou na kompenzacích, které by firmě měly alespoň částečně vynahradit, že nebude moci dodat vzduchotechniku pro íránskou jadernou elektrárnu v Búšehru. Sněmovna zároveň definitivně schválila vládní zákon, který dodávky pro elektrárnu zakazuje. Poslanci však nesouhlasili s návrhem Senátu, aby byly odškodněny všechny poškozené firmy.