Česká národní banka včera opět snížila, poněkud překvapivě, jednu ze základních sazeb. Takzvaná repo sazba klesla z 12,5 na 11,5 procenta a většina analytiků to považuje trochu za šok - nikoli však kvůli velikosti tohoto kroku či kvůli tomu, že se vůbec udál, ale protože následoval brzy po nedávném zemětřesení v sazbách ČNB. Pro občany i podniky, kteří mají vklady v Komerční bance a České spořitelně, to však výhledově znamená, že ze svých účtů dostanou zřejmě na úrocích méně peněz.

Bankovní rada ČNB na svém včerejším pravidelném zasedání snížila své úrokové sazby – diskontní sazbu, lombardní sazbu a repo sazbu. Posledně jmenovaná sazba je pro ekonomiku nejdůležitější...

I přes nedávné prohlášení Zdeňka Tůmy, hlavního kandidáta na post guvernéra České národní banky (ČNB), o možnosti zvýšení úrokových sazeb, nelze v letošním roce a v prvním pololetí příštího roku...

Evropský realitní trh zaznamenává hromadný propad cen nemovitostí. Otázkou je, zda se již jedná o pomyslné praskání realitní bubliny. Situace je podobná i v České republice. Nejbližší vývoj teprve ukáže, kdy se ceny nemovitostí dostanou na svou původní úroveň.

Burzovním krachem rozumíme pokles trhu v řádech desítek procent během několika dní nebo týdnů. Krach bývá samozřejmě spojen s velmi výrazným nárůstem volatility trhu. Může také představovat důvod pro porušení zásady „nikdy nečasovat trh“. Proto je vhodné věnovat těmto jevům speciální pozornost.

Dostal jsem od Mladé fronty Dnes poněkud podivnou otázku - jak jsem viděl průběh jmenování guvernéra České národní banky. Pokud vím, jmenování trvalo asi pět minut a jestli na něm bylo něco pozoruhodného, pak to byla neúčast odcházejícího guvernéra Josefa Tošovského a v protokolu oznámeného ministra financí Pavla Mertlíka. Jejich neúčast ovšem o něčem vypovídá, a to o podstatnějším jevu než je názor na pětiminutový ceremoniál. Podle mého vypovídá o tom, že existují podstatné výhrady vůči způsobu, kterým jmenování proběhlo a vůči důsledkům, které toto jmenování může mít.

Česká národní banka včera opět snížila, poněkud překvapivě, jednu ze základních sazeb. Takzvaná repo sazba klesla z 12,5 na 11,5 procenta a většina analytiků to považuje trochu za šok - nikoli však kvůli velikosti tohoto kroku či kvůli tomu, že se vůbec udál, ale protože následoval brzy po nedávném zemětřesení v sazbách ČNB. Pro občany i podniky, kteří mají vklady v Komerční bance a České spořitelně, to však výhledově znamená, že ze svých účtů dostanou zřejmě na úrocích méně peněz.

Bankovní rada ČNB na svém včerejším pravidelném zasedání snížila své úrokové sazby – diskontní sazbu, lombardní sazbu a repo sazbu. Posledně jmenovaná sazba je pro ekonomiku nejdůležitější...

I přes nedávné prohlášení Zdeňka Tůmy, hlavního kandidáta na post guvernéra České národní banky (ČNB), o možnosti zvýšení úrokových sazeb, nelze v letošním roce a v prvním pololetí příštího roku...

Evropský realitní trh zaznamenává hromadný propad cen nemovitostí. Otázkou je, zda se již jedná o pomyslné praskání realitní bubliny. Situace je podobná i v České republice. Nejbližší vývoj teprve ukáže, kdy se ceny nemovitostí dostanou na svou původní úroveň.

Dostal jsem od Mladé fronty Dnes poněkud podivnou otázku - jak jsem viděl průběh jmenování guvernéra České národní banky. Pokud vím, jmenování trvalo asi pět minut a jestli na něm bylo něco pozoruhodného, pak to byla neúčast odcházejícího guvernéra Josefa Tošovského a v protokolu oznámeného ministra financí Pavla Mertlíka. Jejich neúčast ovšem o něčem vypovídá, a to o podstatnějším jevu než je názor na pětiminutový ceremoniál. Podle mého vypovídá o tom, že existují podstatné výhrady vůči způsobu, kterým jmenování proběhlo a vůči důsledkům, které toto jmenování může mít.

Burzovním krachem rozumíme pokles trhu v řádech desítek procent během několika dní nebo týdnů. Krach bývá samozřejmě spojen s velmi výrazným nárůstem volatility trhu. Může také představovat důvod pro porušení zásady „nikdy nečasovat trh“. Proto je vhodné věnovat těmto jevům speciální pozornost.